Archiv pro měsíc: Únor 2016

To nad čím přemýšlíš, to přijde.

Krásné moudro, ale pro negativně smýšlející je nebezpečné. Ale v klidu, ono to funguje ať to znáš nebo neznáš.
Spousta negativně smýšlejících lidí myslí na problémy, na ty které jsou i na ty, které nejsou, ale můžou přijít. Přemýšlet nad problémem, respektive jak jej vyřešit, to chápu, to je normální, ale přemýšlet nad tím, co se nestalo, ale může stát, tomu já říkám vrchol okultismu.
Tvůj mozek pracuje jako počítač, zadáš data a on jede podle nich, navíc si ukládá info do paměti odkud čerpá i podvědomí. Čím vznešenější a optimističtější situace tam dodáš, tím vznešenější a optimističtější život prožiješ.
Bacha na lidi, co tě chtějí „infikovat“ negativními řečmi, ubírají energii a nic ti to nedává, naopak klesá procento vznešených myšlenek.
Zkus si představit nádherný den, krásný dům a sebe na zahrádce, jak odpočíváš. Když víš, nebude to trvat déle než pár let. Nevnášej do toho obrazu pochybnosti. A pak se zkus zamyslet jak se cítíš.
To dáš, prostě přemýšlej pozitivně a jako tvůrce.

To jak mluvíš, určuje čeho dosáhneš.

Odnauč se negovat věci. Je velký rozdíl říkat například:
„Tohle já nejím“ a „Děkuji, ale mám jiné chutě“.
Je to důležité hlavně pro tvůj mozek, tedy vědomí, následně se to ještě přenáší do podvědomí a pak takhle komunikuje tvoje podvědomí s nadvědomím.
Je to v podstatě jednoduché a hlavně zábavné (především zpočátku), hledáš slova jakými by jsi formuloval větu a přitom se vyhnul negaci. Je to důležité i u myšlenek, tedy slov, která nevyslovuješ.
Zkus si to hlídat třeba dnes a přejdeme na vyšší level.
Dobré je si to psát, budeš se tím bavit.

 

Objev produkty, které obsahují adaptogeny.

Existují rostliny, které obsahují tzv. adaptogeny, což je látka zvyšující odolnost organismu proti stresovým situacím, únavě, úzkosti atd. Navíc zlepšují schopnost odolávat měnícím se podmínkám (v práci, doma atd.), tedy adaptovat se na ně nebo se jim lépe přizpůsobit.
Mezi nejznámější patří ženšen sibiřský (je nejlepší), ženšen americký, všehoj ženšenový nebo kustovnice čínská.
Každý kdo pracuje na směny a začne používat třeba jen odvar, tomu se lépe pracuje i usíná v různou denní dobu.
Mimochodem studenti nebo třeba zdravotní sestry je používají.
Tak teď to víš a …. (zbytek nechám na tobě).

Přemýšlej, co si do bytu dáš.

Včera jsem nakousl byt tím osvětlením a tak k tomu dnes přidám ještě pár rad.
Každý z nás si čas od času dovybavuje byt nebo chatu atd.
Pamatuj, že měkké materiály (dřevo, bambus, proutí) nejlépe v zaoblených tvarech uklidňují a uvolňují.
Tvrdé materiály, lesklé, hranaté (keramika, kachlíky, sklo, dlaždice) ty pro změnu povzbuzují a podněcují k činnosti.
Říká se, že v jedné místnosti se nemají míchat, že pak dochází k rozpolcenosti, ale nic ti nebrání udělat si každou místnost jinou.
Mimochodem váza s umělou květinou dodá bytu lepší nádech, než sušená kytice (a to jsem víc pro přírodu).
Udělej si to takový, jaký to chceš mít, to je to rozhodující a podstatný. Udělej si to podle sebe, ne podle přátel (ještě by se ti tam chtěli nastěhovat).
Máš na to.

Prosvětlení bytu zlepšuje náladu.

Světlo nás povzbuzuje a tak je dobré ho mít co nejvíc. Jasně, přednost má světlo přírodní. Ale kdo z nás bude bourat okna a dávat tam větší? To až v novém domě budeme chtít velké prosklené plochy, aby dovnitř mohlo co nejvíce světla.
Dobrým řešením jsou lampy a lampičky. Viděl jsem úžasnou lampu, která svítila nahoru hodně (a od stropu se odrážel téměř denní jas) a dolů méně, jen tak aby nebyl pod lampou stín. Dokonale to prosvětlilo celou místnost, která neměla vůbec okna. navíc byla přenosná.
Já napíšu Ježíškovi, má na to dost času, abych příští zimu trávil v letně prosvětleném bytě.

Oheň je očisťující.

V létě se griluje, opéká nad ohněm, zpívá u táboráku a my ani nevnímáme jak to na nás pozitivně působí. Oheň má zvláštní schopnosti. Nejenom, že hřeje, nejenom, že dává světlo.
Pohled do ohně hřeje i u srdce. Dokonce má vliv na mozkovou aktivitu. A dobrý vliv.
Teď v zimě se ale k ohni moc nedostaneme. Vyjímkou jsou ti, co mají někde stará kamna nebo krb. Krb je vůbec úžasná věc.
Teď se dělají i krby umělé. Buď elektrické (koukáte na plápolající imaginární oheň) nebo plynové s umělým dřevem co vypadá, že hoří, ale nehoří).
Někde jsem četl studii (a nevím jestli to nebylo jen na podporu prodeje těchto věcí), že takové krby jsou dobré do obýváku i do ložnice. Věřím tomu, s pohledem do ohně se líp usíná a mít to místo televize je určitě prospěšnější.
Ať už je to jakkoliv, těším se na dobu ohníčků, opékání, grilování, kdy s pohledem do ohně sním o lepším světě (a on se pak ukáže – zvláštní zaklínadlo … 🙂 ).

Vypouštěj pravidelně páru.

My namotivovaní, co nás život baví a bereme ho jako obrovskou příležitost to máme na světě jednodušší.
A přece se může stát… Jak to napsat slušně, blbců je na světě hodně a sem tam se s nimi potkáme každý.
A někteří blbci nám umí hnout žlučí i přes naše pozitivní postoje a skvělé sebeovládání.
Co pak? Pořád se ovládej, ale odpoledne si vyjdi do lesa nebo na samotu a tam „vypusti páru“. Řvi, nadávej (jako člověka s pozitivním přístupem k životu, tě to dlouho bavit nebude), prostě to dej ven. A nech to tam.
Cestou zpátky si zpívej, to tě nahodí do skvělé nálady. Zase se budeš usmívat a zase to bude ten úžasný život na jakém pracuješ.
Máš na to.

Nezapomínáš usmívat se a smát se?

Tenhle svět je čím dál vážnější, ale jen pro ty, kdo ho vážnější chtějí mít. nebo si snad někdo myslí, že když bude zamračený nebo jen vážný, tak že svou práci udělá líp? S vyjímkou ceremoniáře v krematoriu nikdo jiný. Všichni udělají svou práci líp v dobré náladě, a tam kde to jde i s humorem. Výsledek bude pro všechny lepší, ale nejvíc – pro toho, kdo se usmívá.
No a smát se na celé kolo, to je vzpružující. já vím že tohle už všude nejde, ale… Kdybychom nebyli takoví puritáni, tak by to šlo. Představ si pokladní v sámošce, jak se směje od ucha k uchu. No co by se stalo? Nic. Bylo by to krásný. Samozřejmě, že by se hned našel někdo, kdo by si myslel, že se směje jemu. No pro mne za mne, ať se mi směje, když to nebude komentovat, tak se zasměju i já. A o tom to je.
Usmívej se a směj se, zlepšíš tím lidem náladu a sobě ji megazlepšíš.
Máš na to.
To dáš.

V zimě doplňuj vitamíny a minerály.

Už jsem psal, že když nesvítí dlouho slunce máš doplnit vitamín D? No schválně, nehledej, pátrej v paměti.
Jestli si nemůžeš vzpomenout, tak to D opravdu potřebuješ.
Ale to je jedno, v zimě doplňuj všechny vitamíny, samozřejmě pokud je to možné tak přírodní formou.
Nezapomeň na Hořčík, ten tělo potřebuje k tvorbě dopaminu, to je další vlastní chemická látka, která zlepšuje tělesnou i duševní kondici. Nejvíc hořčíku najdeš v listové zelenině, bramborách, v lustěninách (jsme zase u fazole) a taky v oříškách.
To dáš a rád.
Jak nic.

Výběr fotek je skvělý životabudič.

Včera jsem psal o tom jak si zachytit krásné chvíle. Tak ještě něco k tomu.
Když budeš mít dost fotek, udělej si výběr a své motivační fotoalbum. Můžou tam být fotky z dovolené, ze závodů, z přísahy, z akcí s přáteli, prostě cokoliv.
Každá reklamní agentura ti potvrdí, že pohled na šťastné tváře, nebo na krásná místa motivuje k nákupu.
Ty nic neprodáváš, ale necháš se tím motivovat. Mimochodem jde k tomu dát i muzika.
Tak šup šup do toho, máš na to.

Krásné prostředí a krásné tváře si zachyť.

Já jsem nadšenec do focení, ale to co popíšu, může dělat každý. Dnes je foťák výbavou každého mobilu, takže se ani nemusíš tahat s taškou a stativem jako já. Stačí ti jen vnímat.
Jdeš po cestě, kterou jsi šel mnohokrát a vnímáš. Možná si všimneš splavu a té zčeřené vody pod ním. Možná si u toho splavu všimneš té zklidněné hladiny nad ním. Možná tě napadne to spojit, nahoře klidná voda, uprostřed tekoucí voda a dole zpěněná voda. Spojíš to tím foťákem.
Byl to příklad, na který mne přivedla naše kámoška, ale máš kolem sebe zajímavé koruny stromů, zajímavé květy, vyber si sám.
Stejně tak se neboj zachytit úsměvy svých přátel. Z čehokoliv si pak můžeš udělat pozadí na počítači nebo v telefonu.
Kdykoliv se podíváš, tvá mysl se rozjasní, protože vidíš něco co jsi prožil a máš na to příjemnou vzpomínku.
To dáš – jak nic.

Pozvedni si náladu vhodným oblečením.

Kdysi jsem se naučil (kvůli své práci) hodit se do gala i když jsem ten den měl na práci jen telefony a maily. Naučil mne to můj šéf a musím ještě dnes uznat, že to byla jedna z malých ale přitom velkých změn.
Máme to v sobě někde asi zakódované, že když jdem v tričku, tak jde o zábavu a fakt se bavíme. Naopak když si vezmem sako nebo uniformu, je z nás jiný člověk, zvedne se nám sebevědomí, víc přemýšlíme co řeknem, jsme víc v pohodě.
U žen to platí taky. Když si žena vezme sukni, už na první pohled vypadá líp. A v její hlavě se taky sepne „dnes vypadám skvěle“. Má lepší den a ještě jí chlapi nadbíhají.
V saku neběhej a v tričku nechoď na oslavu, tak nějak bych to shrnul.
Je to jednoduché a budeš se cítit líp.

Vyhledávej místa, kde je voda.

Nemyslím v kohoutku, myslím přírodní tok, rybník, přehradu. Pohled na hladinu vody, nebo na do vln řeky přináší pro mozek relax. Vlny na hladině totiž mění mozkové vlny, zklidňují i bystří.
Je úplně jedno jestli si půjdeš zaběhat kolem řeky, nebo se projdeš kolem, nebo se tam jen posadíš a budeš koukat. Voda má úžasnou moc, která je nedoceněná (i když už jsou o tom taky studie a je to předmětem vědeckého zkoumání).
V létě si v té vodě můžeš i brouzdat, nebo se vykoupat, to je teprve osvěžení.
To dáš, může to být součást tvé vycházky.

Když tě doma přepadne deprese, nebo sklon k ní, zavolej přátelům.

Říkával jsem tomu záchranná síť. Sám jsem to zažil. Seděl jsem doma a nimral se ve své truchlivé náladě. Byl jsem rád, když mne z toho někdo vytrhl i kdyby to mělo být prací :-), s rozšířením mobilů je to mnohem jednodušší. Závoláš kámošovi, kámošce a buď si pokecáš (slabší varianta), nebo je někam vytáhneš (lepší varianta). Tu náladu ale nech doma, netahej si ji sebou.
Je lepší se těšit s přáteli než s vlastní chmurou.
Nemyslím si, že by tě to ještě dnes přepadlo, přece jen čteš motivaci, ale ber to jako záchrannou brzdu kdyby…

 

Používej hmat, nejlépe ke hlazení a objímání.

Málokdo ví, že dotyk stimuluje produkci oxytocinu (říká se mu taky „štáva lásky“). A to je jen dotyk, pohlazení.
Teď si představ, že někoho obejmeš (nebo někdo tebe). Málokdo zase tuší, že při láskyplném (i skutečně přátelském) objetí se uvolňují endorfiny (hormony štěstí – už jsem o nich psal) a serotonin.
Zvláštní věc je na tom ještě jedna, ono to navíc upevňuje zdraví. Takže nejen pocit štěstí, pocit našlápnutí (ve smyslu motivace) ale dokonce to upevní zdraví.
To dáš, neboj se toho.

Raduj se, dělej si malé i velké radosti.

Jsou věci, které si musíme koupit a věci, které nic nestojí.
A oboje přináší radost.
Já říkám, udělej si denně radost a je jedno jestli si něco koupíš, nebo něco zažiješ.
Třeba teď, když to sluníčko až tak nesvítí, tak si něco kup (i obyčejnou blbost – ale musí ti udělat radost), my jsme koupili nové kořenky a byla radost už jenom je plnit. Samozřejmě jsme je chtěli i hned použít, takže jsme vymýšleli co si dát, abychom to mohli okořenit.
Jakmile ale vyjde sluníčko, beru si na pauzu na oběd a jen si stoupnu a nechám se vyhřívat tím sluníčkem. To je nádherný pocit, když po několika dnech sychrava ti obličej a ruce rozehřívají paprsky.
To dáš, je to skvělý.

Dej si jídlo, které ti pozvedne náladu.

Jsou jídla a jídla. Já jsem třeba nikdy nedal dopustit na řízek. Dokonce jsem tvrdil, že se po něm cítím nejlépe. No jasně, přeháněl jsem (mám ho ale rád dodnes).
Časem jsem zjistil, že jsou jídla, po kterých mám lepší náladu. A ještě později jsem zjistil, že je to dokonce vědecky dokázané.
Jde totiž o to, že některé potraviny obsahují přírodní tryptofan. Ten zvyšuje hladinu serotoninu v těle a člověk se pak cítí líp.
Takže ryby, kuře, krůtí maso, fazole, avokádo a pšeničné klíčky (ty používám jen sušené, třeba na chleba s máslem).
Díky tomuto „vědeckému“ objevu jsem si oblíbil i fazole (a ty jsem fakt nesnášel).
Tak to je další z tipů jak být v pohodě, to dáš, ono to navíc chutná.

Procvičuj mozek.

Mozek sice není sval jako takový, ale taky potřebuje každý den protáhnout a procvičit. Taky chce být fit a šťastný (jako ty – navíc on to určuje i tobě).
Mozkové závity se trénují jinak než svaly a přece taky to chce tu pravidelnost.
Denně se nauč tři, čtyři, pět nových věcí. Je jedno co to je (ale když to bude něco, co dokážeš doopravdy využít, tak je to lepší).
Takže nauč se denně pár nových vtipů. Budeš bavit své okolí, oni se budou smát, budou mít hlubší dech – ale to už znáš.
Nebo se nauč pět nových slovíček (za rok je jich přes patnáct set, to už je slušná slovní zásoba a dá se v cizině i přežít).
Nebo to střídej, opakuj si střídavě fyziku, chemii, rovnice o jedné nebo dvou neznámých atd.
Prostě cvič mozek.
On ti to vrátí.
To dáš.

Dvacetiminutový šlofík je taky povzbuzení.

Tuhle praktickou vychytávku mne naučil člověk, který mne ničemu jinému nenaučil. Neměl na to. A přesto na něj vzpomínám, protože tu dvacetiminutovku čas od času dám a je vynikající.
Nejdřív pravidla. Nejideálnější doba je mezi jednou odpoledne a čtvrtou odpoledne. Později rozhodně ne. Pro změnu bys měl problém s usínáním večer.
Další důležitá věc je fakt dvacet minut. Po více minutách se už nebudeš cítit tak úžasně odpočinutý a naopak se budeš cítit rozlámaný. Takže natáhnout si budíka (dnes je v každém telefonu) se rozhodně vyplatí.
Můžeš v sedě, v pololeže (např.v autě – tam jsem se to naučil) ale i vleže. Prostě zaujmout pozici, podepřít hlavu polštářkem a klidně usnout. Dvacet minut totální relaxace.
Když to budeš potřebovat, tak to dáš a objevíš tu úžasnou relaxaci.

Chvilkama se dokaž odprostit od světa.

Jsme neustále pod nějakou kontrolou? Neustále ne, ale vštípili nám, že ano. Pamatuješ jak říkali: „Tohle nedělej, co si lidi budou myslet…“ apod.
Takže zaprvé, lidi dnes mají tak zamotanou šišku, že si málokdy něco myslí.
Zadruhé, opravdu nám vždycky záleží na tom, co si lidé myslí?
Zatřetí, co kdyby si jednou mysleli, že jsme buď tak šťastní nebo jsme blázni?
Dám ti příklad, jdeš na vycházku a vidíš spadané listí. Děti do něj radostně kopou, házejí ho nad hlavu… Co myslíš, jsou to blázni? Nejsou. Jsou hravý.
Buď taky hravý. V létě jsme u výborné kámošky dali dítěti bublifuk. Jemu to ještě moc nešlo, ale my dospělí jsme se vyblbnuli. Jsme blázni? Ne, jsme pořád hraví. Pořád to v nás je.
Jen je nám hloupý vzít bublifuk a jít do parku blbnout. Ale není nám blbý si na sebe vzít elasťáky a jít do parku napodobovat běh.
Něco nás blbě naučili.
Buď hravý, všude, kde to jde.
To dáš a rád.

Pokud se cítíš stále unaven, změň barvy.

Nikdy jsem netušil, jaký to má vliv na člověka. Pak jsem se jednou setkal se zajímavým člověkem. Pracoval v zahraničí a jeho práce spočívala v navrhování barev pro konkrétní lidi, konkrétní místnosti, konkrétní typ vozů atd.
A tak jsem se dověděl, proč vlastně mé oblečení zahrnuje se vším všudy čtyři barvy. Sami si totiž vybíráme barvy, které se nám líbí. A vybíráme je spíš podvědomě než vědomě. Barvy na nás mají vliv větší, než jsem tušil.
A tenhleten človíček mi o barvách vyprávěl. A vyprávěl poutavě. Dokonce tak poutavě, že jsem si dělal poznámky. A pak jsem obnovoval šatník s cílem, tedy věděl jsem, že potřebuji mít oranžovou, červenou a žlutou (což jsem do té doby v šatníku neměl). A začal jsem zkoušet, jestli to má opravdu vliv. A zjistil jsem, že větší, než mi ten človíček řekl.
Tak dnes jen jednu: červená – nejživější barva, která nabíjí (nemusíš ji mít jen na sobě, klidně i kolem sebe). Mimochodem, je to nejvíc vibrující barva v celém spektru.
Zkus to (ale nedávej si ji jako barvu do ložnice (buď se „uskáčeš“ nebo neusneš).
To dáš.

Zapomeň na obrovský porce, vzpomeň si, co jsi dělal jako dítě.

Já ti to připomenu, chtěl jsi si hrát, běhat atd., což ti s plným žaludkem extra nešlo a nejde ani dnes. Když jsi byl malý, chodil jsi a „zobal“ jsi. Tam sis vzal plátek jablka, za chvíli rohlík, ale ani jsi ho nedojedl (jedl jsi jen tolik než jsi zahnal hlad).
Hlad se dá zahnat rychle, stačí fakt jablko a hrnek čaje (extrém).
To zobání za mlada tě udržovalo neustále svěžího. Až ti ve školce začali nutit celé porce, tak chvíli jsi vzdoroval, ale pak jsi to přijal. A postupně se začaly porce zvětšovat a to, co ti chutnalo nejvíc, toho sis přidával.
Trvalo mě roky, než jsem se něčeho podobného sám zbavil.
Dokázal jsem sníst i dva řízky s dvojnásobnou porcí br.salátu. To jsem si pochutnal. A to mi pak bylo těžko.
„Zobej“ – neboli rozlož jídlo na kolik chceš porcí denně, a budeš svěží, budeš fit, po jídle nebudeš mít potřebu si jít odpočinout (proč taky, jídlo byl odpočinek).
To dáš jak nic.

Příroda není jen procházka, příroda je i jídlo.

Jíme čím dál tím víc průmyslově zpracovaných potravin. Jak říkají američané, rychlá jídla umožňují rychlý život, pro doplnění Asie se tomuto americkému způsobu života směje.
Jak se tomu vyhnout? Pokud máš na obědovou přestávku desítky minut, tak jedině tak, že si přineseš přírodní jídlo sebou.
V časech, kdy na to máš ale čas, nech do sebe semtam vpravit přírodu. Tedy například jídlo nesmažené.
Moc tomuhle sám nedávám, mám takové to období a to jsem schopen sníst i rybu (nemraženou) na grilu s pár listy ledového salátu (což je u mne vrchol přírodního stravování).
Ty jsi lepší, ty to dáš určitě líp.
Budeš se líp cítit sám od sebe.

Čas od času se zasni i mimo realitu.

To je věc častá, to děláme všichni, ale já to dělám cíleně s výsledkem. A jak jde technologie dopředu, tak je to čím dál lepší a lepší.
Praktická ukázka. Nemáš čas na dovolenou (nedají ti ji), nemáš peníze na exotickou dovolenou, zaujal tě dokument o nějaké zemi atp. Ať tak či tak si danou destinaci najdeš na internetu, prohlídneš obrázky a představíš si, že jsi tam. Pět minut takové relaxace sice nenahradí dovolenou, ale zrelaxuješ jako bys tam pár hodin byl (a to jsi ještě ušetřil tu cestu, odbavení atd.).
Prostě virtuálně něco navštiv (a nemusí to být daleko, klidně i muzeum lokomotiv v Lužné).
Jedno malé varování, nevím jak u tebe, ale já zrelaxuji do deseti minut, když se dívám na ty obrázky hodinu, tak se to míjí účinkem, nebo-li zaměstnat myšlenky jinak, ale neupadnout do toho.
To dáš a budeš nadšen (nemusíš používat internet, vytvoř si ten obraz v hlavě, účinek relaxace je ještě větší a můžeš v tom zůstat déle).