Viděl jsi někdy loď bez kormidla?
Zdá se to divné, ale viděl a spousty.
Když jsem včera psal o kapitánovi, který ví vždy kam míří, měl bych ti také napsat, že jsou lidé, kteří neví kam jdou. Mám-li je přirovnat k lodím, jsou to ty lodě bez kormidla, nechají se unášet mořskými proudy, větrem, chvíli jedou na sever, chvíli na jih, chvíli na západ, chvíli na východ.
Ti lidé nemají jasný cíl a když dnes řekne někdo A, tak oni slepě papouškují A. Zítra někdo řekne B a oni slepě papouškují B a jdou za tím. A to jsem ti ještě neřekl, že předevčírem jim někdo řekl X a včera Y (co myslíš, že následovali tyhle „lodě bez kormidla“?).
Oni sice věří tomu, že jednou skončí v krásném přístavu, ale ty i já víme, že na každý úzký vjezd do přístavu připadá stovky mil skalnatého pobřeží a tohle dát bez kormidla?
Ty jsi kapitán a tebe se to netýká, byl to jen popis toho, co se děje kolem tebe.
Ty znáš svou cestu a svůj cíl.
Takže to dáš.
Máš na to.