Buď originál.
Když jsme byli malí, tak jsme si hráli. Dokonale jsme se vžívali do hry a dávali jsme do toho všechno, co nás napadlo.
V období puberty jsme měli touhu být oblíbení, tak jsme ostatní napodobovali (kopírovali, přizpůsobovali se), a ostatní napodobovali nás. Takže jsme se všichni začali chovat stejně (jako stádo). Málokdo byl skutečně originální, byli jsme si tak podobní, že je to až neuvěřitelné.
Něco nám z toho zůstalo. Chceme získat obdiv a přijetí našich už ani ne vrstevníků ale známých a kolegů. A tak sem tam v rámci pofiderní diplomacie, přijmeme názor někoho o jehož přízeň stojíme (i když víme, že je to hloupé nebo úplná blbost).
Vyšší level je o tom, že se nestaráš o to, aby tě obdivovali, vyšší level je o tom, že jsi lepší, usměvavější, přemýšlivější, pracovitější, pozitivnější – a je ti jedno, jestli tě někdo obdivuje nebo ne, oni tě stejně budou chtít napodobit, aby si uchovali tvé přátelství a aby byli taky skvělí a měli se taky líp (ti silnější), nebo tě budou zrazovat, lichotit ti, abys zůstal s nimi na nižším levelu (ti slabší).
Máš na to jim dát příklad a nesestoupit přitom z piedestalu, máš na to být lepším a být v 5% nebo v 1% skupině, čímž pro své současné přátele uděláš víc, než si myslíš (ti slabí se vyfiltrují ze hry sami).