Nezapomeň rozdávat radost.
Mě samému kolikrát už zlepšilo náladu, když jsem někoho pustil před sebe ve frontě, v autobuse sednout atd., vždy s humornou vložkou stylu „na vás je vidět, že spěcháte“ apod. (což mne jako chronického předbíhače baví o to víc). Sám se ti uvedu do stavu pohody, sám sobě se musím zasmát a pak – to kouzelné „děkuji, takových lidí by mělo být víc“, to mi dodá radosti.
Až to zkusíš, tak se nezapomeň usmívat a budeš překvapen, i ten největší morous se taky usměje a poděkuje.
Nic to nestálo a máme se líp.
To dáš, namotivuješ sebe i dotyčného k lepší náladě a k lepšímu pohledu na svět.