Problém lidstva není v tom, že se brání úspěšným aby byli úspěšní, problém je v tom, že se příliš pomáhá slabým, takže nemůžou padnout a není nic, co by je probudilo z lenosti a letargie.
Viděl jsi někdy vojenský konvoj? No, že se ptám. Takže určitě víš, že rychlost se řídí podle nejpomalejšího. Je to v rámci bezpečnosti, i ten nejslabší je chráněn. Ale sám víš, že právě to může být zároveň důvodem rychlejšího zničení konvoje.
V životě je to tak, že spousta lidí si navykla na sociální dávky. Přemýšlejí jak jich dostat ještě víc a v určitém okamžiku zjistí, že už se jim ani nevyplatí dělat. To je silně demotivační politika. Kdyby byla nad každým hrozba hladu, tak ta ekonomika se okamžitě tak pohne dopředu, že ministři té vlády dostanou všichni Nobelovu cenu za ekonomii. Všichni. Protože by se to dotklo všech odvětví.
A všichni by se měli líp – to je ten paradox.
Máš na to, abys odváděl lepší výkon i bez téhle hrozby. Máš totiž to štěstí, že nemusíš jako v konvoji přibrzďovat.
To dáš.