Nikdy není pozdě.
Začnu vtipem, který byl mezi námi za bolševika oblíben.
Děda leží na smrtelné posteli a příbuzní se ptají, jestli mají zavolat faráře pro poslední pomázání. Děda ale projeví jiné přání:
„Zavolejte předsedu místní organizace KSČ a ať sebou vezme přihlášku do strany.“
Příbuzní nevěří svým uším:
„Dědečku, vy který jste byl celý život věřící a antikomunista, vy chcete na poslední chvíli vstoupit do strany? Proboha proč?“
Děda se šibalsky usměje a povídá:
„Jestli má někdo umřít, tak ať je to komunista.“
Já to teď otočím, makej na sobě, protože jestli má někdo žít, tak ať je to úspěšný člověk!
A ty na to máš.