Každý dobře využitý okamžik nese ohromné úroky.
Philip Dormer Stanhope Chesterfield
Náš den má 84600 vteřin. Třetinu prospíme a zbylé dvě třetiny jsou naše investice do budoucnosti.
Ale využíváme celé dvě třetiny? Využíváme z nich aspoň půlku?
Znám lidi, kteří ty dvě třetiny (mimo jídla a dalších drobných okamžiků) dokážou beze zbytku využít. Dopravují se do práce a čtou (ne bezduchou literaturu, ale motivaci, novinky ve svém oboru atd). V práci se soustředí na svůj výkon (tedy pracují jen na tom, na čem mají). Odpoledne se projdou a přemýšlí u toho (co bylo dobře, co jde zlepšit). V rámci relaxace poslouchají vysokotónovou hudbu. Večer si zase přečtou pár řádek a než usnou, přemýšlí o nich. Ráno už zase přemýšlí jak zapracovat do života novinky, které se dočetl. A každý den tak mají jiný.
A pak znám většinu. Ráno si pustí rádio, do práce jedou se sluchátkama v uších a muzikou co poslouchají dokola. V práci se soustředí napůl a dost velkou část doby věnuji nesmyslnému kafrání ( k tomu hraje rádio). Cestou z práce se staví na pivo (kde zase kafrají „o ničem“), pak večeře a zlatý hřeb večerního programu – rádobyduchaplný seriál. Takže druhý den žádná změna a koloběh jde dál.
Do které skupiny patříš?
A do které skutečně chceš patřit?