Jaký máš vztah k sobě, takový máš vztah k ostatním.
Jsou lidé, kteří jen neustále kritizují ostatní. Tito kritici nedovedou ocenit sebe, nedovedou udělat změnu, ačkoliv ví, že už je za pět minut dvanáct, ne-li po dvanácté.
Jsou si vědomi svých nedostatků, ale neumí je změnit (v tom hodně dělá i zbytečné plácání po ramenou namísto přímé řeči o změně). Zklamání z vlastní nedokonalosti je potom vede k nicneřešící sebekritice (opak konstruktivní sebekritiky) a totéž potom dělají i vůči ostatním.
Ty jsi na tom mnohem líp, vážíš si všech dosažených úspěchů, všech levelů, které jsou již zdolány a sebekriticky se těšíš na další výzvy.
Protože si vážíš sebe sama, tak máš i skvělý vztah se sebou sama.
No a když máš dobrý vztah k sobě, tak máš i dobré vztahy s ostatními.
Jak jednoduché, jak dokonalé.