Nejcennější věcí na světě je svoboda.
Někteří z nás pamatují, někteří ne, ale byla doba nesvobody. Byla oficiální doktrína (socialismus), když jsi šel do kostela, už jsi byl podezřelý (protože materiální pojetí světa bylo tou oficiální doktrínou), když jsi měl jiný názor než soudruzi, začali tě sledovat. Nevěděl jsi před kým můžeš mluvit a před kým ne, protože za „horké“ udání se povyšovalo. Nemohl jsi dělat co jsi chtěl – dotáhli to tak daleko, že vědce nechali vyhodit z ústavů a pracovali na stavbách.
Dnes je doba neomezených možností. Chceš hrát divadlo? Hraj a klidně při tom teprve studuj herectví – to co máš zahrát tě naučí na jevišti a teorií to jenom vyšperkuješ. Chceš podnikat? Vem si pětikilo a jdi si udělat živnostňák. Chceš se plavit na moři? Jeď.
Ten kdo nepoznal nesvobodu si té svobody samozřejmě váží míň, dostal ji zadarmo, nezná protiklad.
Dnes můžeš cokoliv. Takže omezení je jen na tvé straně.
Ty ho ale nemáš, jsi optimista, a ti hranice jako omezení v mysli apod. neznají.
Tak tvoř, připrav si svůj velký projekt. Kdybys ho náhodou nechtěl uskutečnit, můžeš ho kdykoliv prodat.
Ale už jen to, že na něm budeš dělat, tě zase posune dál.
A to je ta svoboda.
Máš na to.