Archiv pro měsíc: Červenec 2015

Neuznávám jiné vznešenosti, mimo lidskou dobrotu.
Ludwig van Beethoven

Má pravdu Ludwig, jen si nepopleťte dobrotu se zneužíváním.
Žijeme ve společnosti, kde když budeme dobráci, budou nás chtít zneužívat.
My ale jsme dobráci na základě vlastního programu ve vlastní hlavě a tudíž je tam na zneužívání pravidlo: NE.
Je to důležitá věc, umět říci ne. Lidé se většinou bojí říci ne, protože se bojí následného odmítnutí.
Pamatujte, že jednak se nemusíte zpovídat proč NE. To je čistě vaše věc. A jestli vás za vaše svobodné NE, někdo odmítne, nebo vám ho bude později vyčítat, tak to je vypočítavý člověk, který na vašem seznamu přátel nemá co dělat. Nebo-li, když vás následně odmítne jako osobu, udělal za vás tu práci, abyste jednou nemuseli ze seznamu vyřadit vy jeho.
Mějte ty lidi rádi, i ta jejich vypočítavost vám hraje do karet (ono je těžké někoho vyřadit ze seznamu přátel, a tak když to někdo udělá za vás…).

Život je to nejúžasnější, co existuje.

Někdy si na něj zanadáváme, ale pojďme ho raději chválit.
Ostatně nic lepšího než život nemáme.
Tak co si ho začít vážit?
A co si ho fakt začít užívat?
Bez stresů, sami sebou naprogramováni na dobrou náladu, okouzleni i obyčejným stromem, jeho stavbou, sílou.
Není to lepší než předtím?
No je, tak chutě do toho.

Nejen chlebem je člověk živ.

Včera jsme si to řekli (napsali) a dnes rozšíříme.
Z čeho je ještě člověk živ, když ne jen z chleba?
Pořadí má každý různé, ale je živ ještě ze vztahu, ze zážitků, z hudby, z četby, z práce a z relaxace.
Kdybyste jen jedli a pracovali, tak by vás (až na pár jedinců) na světě moc nebavilo.
Hodně lidí usedá k televizi (ti lepší si vybírají pořady o přírodě a pak ji objevují na vlastních nohách – jiní sedí u seriálu – tedy u uměle vytvořeného příběhu – a pojídají brambůrky, co je na ně včera v reklamě upozornili), málokdo si čte a málokdo si pustí muziku a jen v klidu (nebo při tanci) poslouchá.
A právě hudba má neskutečně blahodárný vliv na naše duševní zdraví (nemyslím tuctuc, tam je to spíš obráceně).
Vysokofrekvenční tóny podporují imunitní systém, mozek a oběhový systém. Dá se říct, že hudba léčí – a je to dokonce dokázáno.
Tak šup šup k CD přehrávači a zkoušejte, která vám nejvíc sedne.

Nic není jednodušší než život.

Kdyby to bylo tak jednoduché, že bychom si ráno dali k snídani chleba s pomazánkou a měli úspěšný den, to by bylo co?
Jeden den pomázanka na úsměv, druhý na sex-appeal, třetí den na úspěch v práci, další den pomázanka na sportovní úspěch.
A teď chvíli pozornosti. Už to tak je.
Náš mozek jde programovat. paradoxně si můžete vsugerovat, že po vajíčkové pomazánce budete mít vždy dobrou náladu.
Ale je to ještě jednodušší. Můžete si vsugerovat (naprogramovat mozek), že jakákoliv hudba vás namotivuje k vynikající náladě.
A hudba to opravdu umí a umí to dokonce nejlíp.
Můžete cokoliv.
A kdykoliv.

Všude kolem mě jsou lidé, kteří mají větší problémy než já.

Někteří je skrývají, někteří se svěří, někteří hledají řešení.
Řešení existuje vždycky, jen je potřeba vědět, jestli to řešení někdy fungovalo.
Existuje ale způsob, jak to řešení vymyslet. Podotýkám předem, nemůžete se snažit někoho manipulovat, ale můžete se snažit ho změnit chování svým chováním.
Nejjednodušší je to u partnerských vztahů. Tím, že se budete s partnerem hádat ničeho nedocílíte, nebude se už doma tak líbit a minimálně bude déle v práci.
Tím, že ho budete svým jednáním motivovat, tím už něčeho dosáhnete. Málokdo chce být ten vzadu, ten horší. Sem tam budete muset napovědět, co má jak udělat, tedy v čem a jak se zlepšit.
Nápovědou vám můžou být partnerské vztahy…

Kdykoliv mohu ovládat sebe, své chování a své postoje.

A to je úžasná možnost a hlavně schopnost.
Kdekdo se diví, že jsou dnes lidé agresivní, hádají se atd. No kdo nesleduje televizi, ten se nehádá. Protože nemá návod.
Já vím, že dramatizace pořadu pro dospělé vyžaduje nějaký ten konflikt. Jinak by se lidi nedívali a žili by spokojeně. Ale lidem to vzrůšo chybí a tak se koukají. Jenže to pak přenášejí do života.
Že to přenášejí do svého života je jejich věc, ale proč tím otravují i životy jiných?
My máme naštěstí tu schopnost ovládat sebe, své postoje a své chování. A máme tu volbu, nenechat se zatáhnout do té příšerné hry na dramatizaci. My si umíme udělat život úžasný.
Mimochodem, víte že je to nakažlivé?
Jo, pozoruji to kolem sebe. Jakmile se nenecháte rozhodit kdejakým dramatizátorem, vaše okolí, které už toho má taky dost, si vás vyvolí za nepsaného vůdce a vyhledávají vás a učí se od vás. A mají také úžasnější život.
Jak jednoduché a přitom tak dokonalé – vlastní hra zvaná úžasný den.

Své skutečné schopnosti najdeme v sobě.

Je to tak a nikdy to jinak nebude.
Vzhledem k tomu, že máme všichni stejné 99,98% DNA je jasné, že máme v sobě téměř stejné schopnosti. Jde jen o to je objevit a rozcvičit, následně pak důsledně natrénovat.
Každý máme schopnost být básníkem. Jde jen o to, aby nám někdo ukázal jak je to jednoduché. Můžete na to přijít i sami. Řeknete slovo a napadne vás k němu rým, takže máte poslední slovo prvního a druhého verše. Mezi to jen přidáte děj.
Stejné je to s kreslením. Někdo umí nakreslit z místa krásnou růži. Když ho budete pozorovat a objevíte techniku, nakreslíte ji taky. Když vám tu techniku dokonce někdo vysvětlí a vy ji budete trénovat, tak (až na prvních pár kreseb) budete světu dávat díla hodná mistra (vaší velikosti = úměrně tréninku).
Máme i lepší schopnosti v sobě skryté…

Všechno, co se shoduje s mým přáním, je součást dokonalosti.

Dobře se cítíte, když všechno vychází a všechno klape, podle vašeho plánu.
Když to nevychází, tedy je to v rozporu s tím, co si přejeme, cítíme se hůř.
Nezbývá než udělat něco, aby to zase bylo v souladu s naším plánem.
Nasadíme úsměv, uvědomíme si, co skutečně chceme prožívat a jdem to prožívat.
Když se kolem nás motá nemehlo, tak se zase jen usmíváme a to co by mohlo nemehlo pokazit si raději uděláme sami. Včetně výběru muziky k práci.
Pak se to shoduje s mým přáním a je to dokonalé.

Dnešní den je nový začátek.

Je to první den mého nového života.
To si pamatuj. Ode dneška je všechno jiné.
Živější, dokonalejší a krásnější.
Je to hlavně proto, že už vím, že ovládám svůj život.
Dělám na věcech, které mne naplňují a vynechávám věci, které mi berou energii a dobrou náladu.
Je to tak jednoduché. Ráno jsem se rozhodl, že budu mít úžasný den. A všem kolem ho dopřeji prožít se mnou.
Se mnou a s mým úsměvem.

Bez obav se ponořím do přítomnosti a budu sledovat její nabídky.

Tím jak se den ode dne měníme (my co tohle čteme dokonce k lepšímu), tím naše přítomnost začíná být víc a víc úžasnější.
Nejen ta přítomnost, i my jsme lepší a lepší.
Víc si všímáme těch krásných věcí kolem nás.
Těch krásných lidí kolem nás.
A co teprve až objevíme úžasnou melodickou hudbu (už jsem si zkusil pustit Vivaldiho Čtyři roční období – nikdy jsem to neposlouchal – ale to je muzika – chce si to sednout do klidu a vychutnat si to jako dobrý kafíčko nebo úžasný víno).
Svět, na který se díváme jinak než včera nám najednou začne dávat nové nabídky a ochutnávky.
Tím je ta přítomnost ještě lepší a dokonalejší a opravdu stojí za to si ji užít.

Dovedu ocenit přítomnost a naplnit ji životem.

To je krásná vlastnost, umět něco ocenit.
A ocenit přítomnost, tedy to, co prožívám, to je navíc ušlechtilé ke mně samému.
To co bylo, to už bylo, nemá smysl sebou táhnout minulost jako batoh na zádech, to si pak tu přítomnost neužiješ.
Naopak když tu přítomnost umíš dokonale prožít, těšíš se víc na budoucnost.
Bude ještě dokonalejší než přítomnost. Každým dnem se zdokonaluje a zdokonaluje. Stejně jako ty (to je symbióza).
A to je ten úžasný život.
Mimochodem neznám nic lepšího než život…

Nejlepší lék na hněv je prodlení.
Lucius Annaeus Seneca

Čas od času se stane, že se někdo snaží nám pokazit ten náš úžasný den.
Ale buďte v klidu, jde jen o pokus. Je to stejné, jako když se s vámi někdo chce hádat. Hádka nezačíná prvním výkřikem, začíná až tím, že vy vykřiknete taky. Do té doby jste mimo tuto šílenou hru.
Jakmile se do ní ale zapojíte a křičíte taky, tak to už jste ve hře a hádáte se. Je to zbytečné – nepamatuji, že by se tím někdy něco vyřešilo.
Nenechte si kazit náladu tím, že se necháte vtáhnout do cizí hry. Ta vaše hra je lepší (evidentně klidnější) a hlavně dokonale podle vašich pravidel. Vy taky na nikoho nekřičíte a počkáte si až vychladnete, abyste potom s milou a vlídnou tváří někoho naučili něco nového, nebo aspoň dělat lépe.

Vybírám si, kam zaměřím svou pozornost.

Jsme opět u výběru a máme-li mít další úžasný den, pojďme si vybrat, čemu se budeme bezvýhradně věnovat.
Jsou činnosti, kteroé nám berou energii a nic nepřináší. Nejlepším příkladem je televize (a ještě lepší nějaký „duchaplný“ seriál). My se u toho nervujeme, prožíváme fiktivní osudy a ještě se je snažíme napodobovat (nevěřili kolik lidí chce prožít zklamání, protože jsou přesvědčeni, že to patří k životu).
Vyberme si něco, co nás naplní více. Může to být procházka (pohyb a krása kolem mění myšlenky), může to být skvělá hudba (můžem si u ní zatančit – což je nejsvobodnější projev těla), dobrá knížka (na rozdíl od televize zapojujeme fantazii a obrazotvornost).
Můžete začít psát knihu nebo blog – a pište sci-fi. Co to znamená? Napište knihu o nejúžasnějším životě jaký může existovat (vztahy, práce, odměny, dovolené, zážitky). Než ji dopíšete, pochopíte že píšete o svém životě – tak moc se to kolem vás změní jen na základě toho, že začnete jinak myslet a budete myslet intenzivně.
Samá pozitiva a jistoty…

Mám možnost volit, s kým budu rozvíjet přátelství a vztahy.

To je úžasná volba. Ne každý si ji uvědomuje.
Mám známého a jeho životní cyklus je spánek, práce, hospoda, spánek, práce, hospoda atd. Jinak je to skvělý chlapík.
Ale chodí jen na stejná místa, tj. práce a hospoda. Ani na koncert nejde, ani na procházku (a že se jich dneska zase organizuje). Ani za sportem nejde.
Takže udržuje své vztahy v práci a hospodě. Nic nového.
Máte taky tuhle možnost. Ale máte i jinou.
Můžete vyrazit na koncert a pak sednout s těmi, které neznáte a popovídat si pro změnu na téma hudby.
Můžete jít na vycházku (i s neznámými lidmi) a cestou si vybrat s kým chcete rozvíjet přátelství.
Máte možnost mít úžasného partnera a s ním dělat úplně všechno. Rozvíjet ten vztah až k dokonalosti (která je nekonečná jako vesmír).
Máte možnost volby.

Máme neskutečnou svobodu volit mezi více možnostmi.

Stejně jako se rozhodujeme jestli si dát zdravější salát nebo smažený řízek, tak se můžem rozhodnout i o tom, jestli budeme mít úžasný den nebo špatný den.
Recept na úžasný den:
Ráno vstávám a uvědomuji si, že budu mít úžasný den.
Udělám si úžasný čaj nebo úžasnou kávu a začnu ten úžasný den v klidu plánovat.
Když mám úžasný den, na všechny se budu usmívat (ať z toho taky něco mají). Někteří mi ten úsměv budou vracet a o to úžasnější to bude.
Budu dělat samé úžasné věci (třeba tu úžasnou práci, co mi jde nejlíp a ještě mě tak neskutečně baví a naplňuje).
A potkám se s úžasnými lidmi (pokud takhle plánujete, nemusíte jim volat – ta pohoda z vás čiší na šílenou dálku a oni se ozvou sami).

Jsem připraven na to co přijde, ostatně řídím to já.

Dneska si srovnáme myšlenky. A nejen sobě.
Totiž tím, že je srovnáme sobě, tím to ulehčíme i jiným a oni na nás budou koukat s úplně jiným pohledem.
Vyšší level je, že jsme schopni dokonale řídit tento náš život (aniž bychom zasahovali do života někomu jinému).
Z minulosti si přinášíme určité zkušenosti.
Pozitivní – a ty si budem dobře pamatovat.
Negativní – z těch se pouze poučíme a následně zapomeneme.
Minulost je úžasná v tom, že je za námi.
Budoucnost je ještě úžasnější, protože je před námi.
Stejně tak jako na posezení už jdeme jen k přátelům, se kterými se cítíme dobře, tak stejně tak už budeme prožívat jen situace, které se nám líbí.
Přitahujeme je totiž svými myšlenkami (bacha, funguje to i obráceně, myslíte-li na negativní zážitky – jednoduše nastanou).

Každý den je přípravou na budoucnost.

Už George Orwell kdysi napsal, že kdo ovládá přítomnost, ten ovládá minulost i budoucnost.
Pojďme tedy ovládat přítomnost a nastavit si na dnešek dobrou náladu. Tu si můžem kdykoliv zlepšit víc a víc.
Přestaneme se nechat lákat zbytečnostmi a budeme na sobě dělat.
Bod jedna – budeme se na lidi kolem usmívat, a oni nám to budou vracet (někteří se budou dívat nechápavě, ale oni taky povolí) a tím se kolem nás bude vytvářet dokonalá atmosféra.
Co to má společného s minulostí a s budoucností?
My tím úsměvem změníme pohled na nás z minulosti a zajistíme si úsměvná setkání i do budoucnosti (dokonce ten náš úsměv budou lidé vyhledávat – to neznamená, že si je máme pustit příliš k tělu).

V dnešním světě mi připadá, že se nás každý snažit strašit nebo dokonce hrozbami k něčemu motivovat.
Je to nesmysl. Když chcete mít extrémně poslušného psa, musíte ho učit a odměňovat. Musíte si s ním i umět hrát (pozor nemyslím v posteli, myslím hry venku – tedy aktivitu).
Stejně tak každý člověk lépe funguje při hře než pod tlakem.
Proto vzniká tento blog, tak abychom si hráli, byli v pohodě a přitom neskutečně fungovali.
Protože to bude naše hra podle našich pravidel (a schválně, kdo má největší šanci zvítězit ve hře „vlastní život“, kde pravidla určujeme my?)